neděle 13. listopadu 2011

Stavba překližkového kajaku - díl 6 - Týden katastrof

Poté, kdy jsme pod vedením zkušeného laminéra odlaminovali palubu jakoby nic, měli jsme pocit, že "svět patří nám" a další stavbu lodě už nemůže ohrozit naprosto nic. A to je přesně ten moment, kdy musí zasáhnout Osud, nebo kdoví kdo, či kdovíco. Přišel černý týden a rozhodně to stálo za to.

Pondělí (7.11.11)
Protože jsem nejel jako obvykle do Kájova na poradu (po které se obvykle posunu na Lipno), dohodli jsme s Honzou, že budeme filetovat dno. Naprosto v klidu jsme zavěsili polotovar paluby ke stropu dílny na trubky topení a chystali se do díla.

Zhruba takhle vypadala situace v pondělí 
(foto je z neděle, jediný viditelný rozdíl je, že z lodi netrčí milión drátků)

S mícháním epoxidu už moc neválčíme, tak jsme rutinně připravili tužidlo, pryskyřici, bavlněná vlákna, misky, váhu a KLACÍČEK na zamíchání směsi. Jistě všichni pochopí, že takový KLACÍČEK je věc dosti drahá a její obstarání věc složitá. Proto jsem sáhl do našeho second handu a vytáhl dřívko již použité s tím, že jej na epesní modelářské brusce očistím. Šlo o drobnost, proto jsem tomu nevěnoval mnoho pozornosti. A v tu ránu se to stalo.

Dřívko zmizelo ve škvíře mezi stolem a brusným kotoučem a necelou půlvteřinu po něm, zmizel tamtéž můj ukazovák pravé ruky. I když jsem ruku vytáhl bleskurychle (takovou reakci bych u sebe nečekal), stalo se, co se stát muselo a manikůru na tomhle prstu nebudu asi nějakou dobu potřebovat. Mám nehet obroušen vcelku do zásoby.

Naštěstí Honza (čerstvý absolvent záchranářského kurzu ZDrSEM) reagoval pohotově - když se mu podařilo vyrvat mi prst z pusy (kde jsem jej hojil), použil autolékárnu a i přes ztrátu asi 3,2 cl krve jsme mohli pokračovat a dílo dokončit.

Úterý (8.11.11)
Konala se předchozího dne odložená porada - protáhla se tak do noci, že nebylo Lipno ani nic. Tedy vcelku ztracený den. Na druhou stranu - nikdo si neublížil.

Středa (9.11.11)
Celý den jsem s poničeným prstem asistoval při stavbě dětského hřiště v Dubném. To mě natolik odrovnalo, že jsem další katastrofu odložil o jeden den. A stála za to.


Detail přídě - vypadá trochu ulepeně, což?

Čtvrtek (10.11.11)
Během polední pauzy jsem totiž zaběhl k lodi, s tím, že vytahám poslední drátky, které hyzdily do té doby trup, abychom mohli o víkendu laminovat. Hm. Vytáhl jsem asi tak 5 drátků a byl jsem právě u zádi, když tu náhle se příď smekla (neměli jsme ji nijak přikotvenou ke stolu), a loď dostatečně rychle, abych ji nestihl chytit, ale dostatečně pomalu na to, abych si ten pád opravdu užil, spadla na zem. Byla v tu chvíli zatížená všemi žebry z dřevotřísky, takže se po dopadu ozval příšerný zvuk lámané překližky a bylo to.

Utrhl se bok ode dna. Takže namísto 30 minut jsem pak hodinu zachraňoval co se dalo a Honzovi jsem zničeně volal, že bych už asi k téhle lodi neměl být pouštěn, že nadělám víc škody, než užitku. Naštěstí zareagoval podobně jako táta, který se po vyslechnutí mých nehod zasmál, a řekl: "Vítej v klubu >Kdo nic nedělá nic nezkazí<". Mám pocit, že ho moje neúspěchy potěšily víc, než kdybych mu prostě zavolal, že máme hotové dno. Co s tím světem je?

Pátek (11.11.11)
Od magického data jsem očekával, že nás zbaví všeho zlého a to se celkem vyplnilo. Až na drobnou příhodu s brusným papírem. Pokud ho zakládáte do vibrační brusky a očekáváte, že vzniklý prach odsajete vysavačem na brusku připojeným, je experimentálně ověřeno (na vyžádání zašlu svůj a Honzův obraz plic), že je potřeba šmirglpapír perforovat, nejlépe v místech, kde má bruska odsávací otvory. Sebelepší vysavač skrz papír neodsává! Ovšem to byla už jen poslední dohra před závěrečným víkendovým finišem.

Sobota (12.11.11)
V sobotu jsme zalepili poslední nerovnosti - po filetování (vyplnění mezer mezi jednotlivými překližkovými díly lepidlem), jsou místa, která je potřeba zaplnit a přebrousit. A vše bylo připraveno na velké předfinále.


Loď si hoví jako neviňátko pod oranžovou palubou
Co nás ale stála tenhle týden sil a krve, darmo mluvit.


Neděle (13.11.11)   
V rámci tohoto předfinále jsme v neděli po prvním eskimování s Grónským klubem, po jedné multicache a po Martinských hodech ve Zlaté Koruně (padla do nás jedna porce králíka, čtvrtka husy a celá kachna) jsme dobrousili poslední kousky a pak udělali veliký úklid. Vyklepali jsme dokonce i palubu pokojně si klimbající u stropu, vyšmejdili všechny kouty (našli jsme mumifikovaného tesaříka) a loď řádně připevnili. Vše je nachystané na laminování, do kterého se možná pustíme už zítra. Kéž nám nový týden přinese více úspěchů, budeme je potřebovat.


Poslední nedělní panorama
Nedivte se, že není kompletní - je to z ruky iPphonem... 
Což mi připomíná, vymyslí někdo taky iKajak?