sobota 28. dubna 2012

Z Masnejch na masovku, to dá rozum

Po čtvrtečním podvečeru v Masnejch krámech, se mi jevilo jako více než logické, zúčastnit se nějaké masové akce. Volba padla na Malši. Vodohospodáři totiž našetřili přes zimu v Římovské přehradě nějakou tu vodu a co s ní v létě? Tak jí pustili do koryta, kde na ni čekaly davy dychtivých vodáků.

Je jaro!

Jako jeden z mála jsem se na místo dostavil po vlastních a s lodí na zádech. Protentokrát jsem si odpustil odbočku na Kotek a v Kameňáku jsem taktéž nebloudil, takže mi cesta pěkně ubíhala. V lese naprostý klid, nikde ani noha a člověk málem uvěřil, že to tak bude celý den. Teprve před Římovem jsem doběhl první osobu, belhala se tam postarší paní s holemi pro Nordic Walking. Inu, zabral jsem, vydal se ze zbytku sil a na pětiset metrech jsem jí dobře o deset metrů utekl.


Klídek, pohoda a samota.

A vběhl jsem do pekla. Louka pod hrází byla plná lodí, pádel a lidí. Začínal jsem si zoufat, když tu náhle se objevil Zdenda s Áňou. Sláva, nepojedu sám. Šance, že bych narazil do Martina s Petrem byla jedna k miliónu a měl jsem vážně obavy, že pojedu sólo. Naštěstí jsme zbytek výpravy našli brzy.


A najednou bác - deset tisíc lodí a jeden packraft.

Po jednom pivku jsme pozdravili Evičku, naskákali do lodí a vyrazili. Petr měl premiéru na kajaku a myslím, že se mu to povedlo a líbilo. Zdenda s Áňou hrdinsky jeli už první jez. My  ostatní se přidali až pod ním. Packraft vzbuzoval velký zájem všech vodáků - "Hele, to je vlastně taková malá loď, která vypadá jakoby velká, ale ve skutečnosti je malá." To byla ukázka moudrostí, kterých jsme se dozvěděli spoustu. Nejdivočejší teorii stvořil nějaký pán, který mě obvinil, že mám nohy na dně řeky a běžím.

Modrej nanuk, to je bašta.

Hrdinná posádka - Zdenda a Áňa.

Pro jistotu jsem si tedy nohy hodil na palubu, abych nebyl napaden z podvádění a hořce litoval, že jsem si nevzal šprajdu (je horko, nebudu jí potřebovat). Inu, co se dá dělat, ochladil jsem si záda a vodu po těle si užíval až do Roudného. Kromě raftu jsem nějakým zvláštním způsobem vyvolával pozornost menších dětí, které cosi nutilo popohánět na mně rodiče, kteří s nimi jeli v lodích a neustále na mně útočit. Takže jsem měl vcelku o zábavu postaráno.


Voda tekla pěkně.

Popravdě, už na vodě mi bylo jasné,
že na většině fotek jsou tyhle dva.
Ále co.

Zdenda si našel zábavu o něco lepší. Tvrdil, že mu Kaštan dal napůl vyfouklý raft s tím, že: "To se ti během jízdy dofoukne." Nedofouklo a tak se Zdenda rozhodl, že najde jiný raft, ve kterém ovšem budou jenom slečny a od těch si půjčí pumpu. Vymyslel si k tomu úžasnou scénku, ve které vystupovala Áňa coby jeho neteř a moje dcera a k mému překvapení nafukoval ještě před Doudlebama. A raft měl opravdu ryze dívčí posádku. To se někdo má - na mně útočí hordy chlapečků a Zdenda si laškuje se slečinkami.

Když se takhle dívala, většinou na mě volala:
"Ty ťululum jedno."

V dobré náladě jsme vystáli fronty na jezy (hlavně ve Vidově byl nával) a já se od zbytku odpojil v hlavním městě zelí - Roudném, kde na mně čekali Pavla a Lukáš a jelo se domů na rizoto. Bylo to bezva ráno!

Za GK
členové: Zdenda a Áňa, Petr
a uprostřed Nečlen Martin