pondělí 15. října 2012

Tajemství Pašerácké zátoky

Při výletu "Okolo Tjörnu" (všechny naše příhody najdete TADY) jsme se nevědomky vmotali do historie, téměř s velkým H. Poslyšte, co se nám to stalo...

Druhý den naší plavby jsme si vybrali nocoviště v malé zátoce na ostrově Mollön. Ostrov se nám jevil jako opuštěný, pokud tedy nemluvím o velkém množství krav, které bohužel poněkud znesnadňovaly výběr místa pro stavbu stanu. Jedinou známkou života byla opuštěná chajda, která vypadala jako:

  1. chatrč Robinsona Crusoe (v poněkud nečekané zeměpisné šířce i délce), nebo
  2. úkryt úchyla, který nás průběžně sledoval v bílém autě s kajakem značky Tahe na střeše. Ovšem vzhledem k tomu, že na vodu kajak nikdy nedal, bylo s podivem, že by si postavil chatrč na ostrově, kam se jinak, než lodí nedostanete.

Hádanka veliká! Její vyluštění na sebe ale nenechalo čekat zas tak dlouho. Při rabování tohoto podivného obydlí, jsme totiž našli kus dřeva, na kterém byl vyrytý nápis: "Algotviken". Ten nápis původně vypadal jako další záhada, později se z něj ovšem vyklubal klíč, k jejímu vyluštění. V první chvíli jsme nezaváhali - všichni dobře známe Indiánovo nadšení pro různé staré klacky (já jsem mu vezl asi půl tunovou kládu z Benátek, tak vím o čem mluvím) a tak bylo okamžitě rozhodnuto, že tu podivnou věc odtáhneme do Čech, abychom zde nepřítomnému Indiánovi mohli po návratu udělat radost.


Markéta signalizuje objev podivného stavení
(to jsou ty trosky napravo od ní - tedy po její levici :-))
Jsme ovšem zvědavci a nápis nám nedal spát. První měsíc měl záležitost na starosti Brčko, fyzik teoretik. Ten s kládou provedl měření rozpadu uhlíku v radiotopu - tedy no, spíš na radiátoru topení, kde to sušil. Díky svým téměř nekonečným znalostem odhadl stáří celé věci na něco mezi 5 až 500 lety. Výborně! Takže jsme s jistotou věděli, že artefakt rozhodně nepochází ani z doby dřevěné, ani nezdobil příď lodě krále Kristiána Dánského Prvního, neb ten, jak všichni dobře víme, zemřel roku 1481.

Poté jsme na další výzkumy neměli čas a při slavnostním jmenování Indiána prvním oficiálním dědečkem Grónského klubu (gratuluju Lukášovi k synovi Teovi!) jsme ten kus historie ceremoniálně předali. Po cestě jsme si vymysleli nejapnou historku, co nápis Algotviken znamená, ale popravdě byla tak hloupá, že si ani nepamatuju, co jsme mu to vlastně nakukali.

Coby lingvistovi amatérovi mi ovšem záhada podivného slova stále nedopřávala pokoje. Z internetu jsem se dopátral, že "viken" je švédsky zátoka, ale co to Algot? V nouzi nejvyšší jsem se obrátil na kamaráda Magnuse Malmströma, který pracuje ve švédské firmě, pro kterou něco vyrábíme. A jeho odpověď mi vyrazila dech:




"Mám rád tajemství! Máš pravdu v tom, že „viken“ je zátoka. Zkoušel jsem ji najít na mapě, ale nepovedlo se mi to (nejspíš je to hodně malá zátoka, které takhle říkají jen místní). Ale po zadání jména Algot do googlu, mi došlo, že by to mohlo být jméno starého pašeráka, který se jmenoval Algot Niska. Od dvacátých do čtyřicátých let minulého století byla ve Švédsku a Finsku prohibice a tenhle chlápek byl díky pašeráctví hodně proslavený. Zachránil mnoho žíznivých mužů a žen. Takže se omlouvám, že to nevím jistě, ale předstírejme, že jde o světoznámou Pašeráckou zátoku. Magnus"

A je to! Pašerácká zátoka! To sedí. Jenom jestli ten Magnus není podobné kvítko, jako já, pro kterého je možnost zatahat někoho za fusekli tím největším povyražením. Zkontrolujeme si ho tedy v googlu, jak navrhuje - odkaz TADY. A ejhle, je to pravda.


Známý pašerák Algot Niska

Nevěříte? Zajeďte si k Vodňanům na pumpu, co se jmenuje Pumpa - to dřevo si tam můžete prohlédnout! A u domácí sekané (nebo klobás) můžete dumat, co všechno se v té "naší" zátoce odehrálo za příhody a kolik alkoholu se tam kdy pašovalo, nebo vypilo (za nás musím říct, že se tam pije velmi dobře!)