neděle 11. listopadu 2012

Dvacet kiláků na jednu tatranku a ...

Na sv. Martina zahájil Grónský klub svou čtvrtou bazénovací sezónu. Na to, že ze soboty na neděli proběhl První vodácký bál (v režii Ká-sester), jsme se sešli ve slušné sestavě. Dorazila Marqéta, Martin, pokladník Zdeněk, Petr, Brčko a navíc jsme uvítali Charonistu Antona, který si z důvodů, které tu NEHODLÁM rozvádět (a odmítám jakékoli dotazy na toto téma) ihned vysloužil přezdívku - Karbonový Tonda.


Dělná spolupráce
Foto: KarbonTonda

To nás bylo, co?!
Foto: KarbonTonda


V bazénu vše probíhalo v klidu a pohodě. Za zmínku stojí zejména Brčkův rychlostyl. Rychlost, jakou Brčko vyvine při eskimování, jej jasně řadí na světovou špičku. Hlavně zpočátku dostál své pověsti a díky, tomu, jak rychle projel bazénem, zůstával skutečně zase suchý! Palec nahoru.

Kolem poledne vypadala situace nadějně

Podzimní Lipno nemá chybu.

Já jsem si po bazénu nakonec odskočil ještě na Lipno. Počasí se za Hořticema trochu vybralo, takže jsem se rozhodl, že otestuju nové pádlo. Pádlo má dvě jména - podle toho, v jakém pořadí opustilo naši dílnu zvanou Kachní líheň mu říkám "Třináctka". Pro všechny ostatní se ovšem jmenuje "Nepučím". Je z cedru a váží krásných 610 gramů. Ale abych byl upřímný, puchejře mi nadělalo stejné, jako všechna ostatní pádla.

Třináctka

Protože to vypadalo na pěkný den, moc jsem se neoblékl. A abych všemu nasadil korunu, nebral jsem si moc jídla. Takže hlad, který jsem měl po bazénu jsem se pokusil rozehnat tatrankou a jablkem. Po nějakých třech hodinách a dvaceti kilometrech jsem značně promrzlý otáčel bojku u hráze. A přišel čas oběda. Byl velkolepý - čaj a čokotyčka Kofila. Hm.

Dobrý den mladá paní, neměla byste něco k pití?
Já mám totiž hlad a nemám kde spát.

Zpátky od hráze do Černé vládla: mlha, zima, hlad a únava. Takže správný sekajakářský výlet!

Studená mlha