Tomu, kdo četl minulý zápis na tomto světoznámém blogu, jistě vrtá hlavou, kdo má na svědomí ohromný dar, zvíci 5,625 l čistého alkoholu a 9,375 litrů čisté vody. Řešení bylo na světě poměrně brzy. Ačkoli jsem měl nápovědu hned u nosu, chvíli mi trvalo, než mi došlo, na koho mám udeřit.
Nejslabší článek konspirační skupiny Rujánovjanka, kterým byl Zdenda se po krátkém, ale o to ostřeji vedeném výslechu přiznal. Ano, těch 30 lahví mi poslal on, Markýz a Evička. Moc vám děkuju a rád s vámi zase někam pojedu.
Leč pokročme. Takový dar si jistě zaslouží důstojnou expozici a tak jsme mu (v předstihu) s Pavlou doma vytvořili nově vybavenou kuchyň a na kolaudaci, spojenou s vernisáží našeho rumového muzea, jsme pochopitelně museli pozvat celý Grónský klub.
 |
| Něco se chystá... |
 |
| Copak to bude? |
 |
| Boršovské muzeum tuzemských rumů! |
V poklidné předvánoční atmosféře, kdy Vesmír zaplňuje éterický zpěv andělů, pějících Tichou noc, byl borčus, jaký u nás vytvořilo asi dvacet eskimáků, opravdu osvěžujícím zážitkem. Večírek otevřelo velké rumové entrée, po něm následovala všeobecná zábava a nakonec se dostavili i Hradečáci, takto Radim a Michal, kteří měli jistě pocit, že je u nás rumu málo a tak dovezli další dvě lahvinky.
 |
| Proč se vždycky všichni kupí v kuchyni? |
 |
| Úplně všichni: vzadu: Markéta, Markýz, Markétka, Evička, Zdenda, Žandula, Dana, Pavla, Brčko před nimi: Petr, Idián, Danuška, Pavla, úplně vpředu: Stanďochovo tričko, autor a Lukáš na cestě domů: Helenka, Honza a Matěj na cestě k nám: Michal a Radim doma: Stanďoch a Standa |
Krátce před půlnocí jsme sáhli do zásob, vylosovali tři lahve na cestu a odjeli, letos naposledy, do Vodice. Ale o tom až příště.
 |
| Doplnění kolekce z Hradce |
 |
| Michal nám vylosoval na cestu láhev č. 9 |
 |
| Radim přidal č. 17, zatímco já zvolil 4. |
Doma po našem odjezdu juchání pokračovalo a tak jsme blížící se Vánoce oslavili opravdu řádně a důstojně. A tak to má být!
