Po čase tu máme zase příběh, který napsala dvě kola...
Pavla si už dlouho stěžuje, že jsem ji ještě nevyvezl na svém zánovním motocyklu Kawasaki W800, i nešlo jinak, než že jsme jedno dítě nechali přes noc ve školce (nebojte, nebylo zapomenuté, děti měly akci "Přespi v jurtě") a druhé jsme spolu s jeho babičkou a prababičkou poslali na Lipno.
Protože byla neuvěřitelná vedra - teploměr atakoval 35 °C a pocitová teplota byla něco mezi pouští Kalahari a peklem, rozhodli jsme se vyčkat soumraku. Ale přeci nebudeme tvrdnout doma, že mladá paní?
 |
| Manželka, motorka a šampáňo. Co chtít víc? |
Popojeli jsme do restaurace Salaš. Je to kousek za humny a my si doteď lámeme hlavy nad otázkou, koho napadne pojmenovat hospodu uprostřed jihočeských rybníků zrovna tímhle názvem. Leč s naším večírkem to nesouvisí.
Po vynikající večeři, ke které nám Vesmír naservíroval nízký přelet balónu nad našimi hlavami, jsme osedlali našeho bujně řvoucího čtyřtaktního oře a popojeli kousek za Holašovice, na Utajené Místo. Je to učiněný ráj. Z křovin vykukují srny, v dálce kuňkají žáby u rybníka, na poslední borovici vpravo houká potřeštěná sova, ale my nic z toho neslyšíme.
 |
| Pavla, moje láska! |
My totiž slyšíme jen bzukot komárů. Tady, v Komáří Lhotě má jejich bzukot sílu Niagarských vodopádů. A pokud by snad někdo byl nahluchlý, či natvrdlý a nedošlo mu, kdo je v tomto líbezném koutku přírody pánem, nechodí ty bodavé příšery pro píchnutí daleko.
A to jsem ještě eufemistický - napřímo by se dalo říct, že se na nás ty svině vrhly v nekonečných rojích hned, jak jsme snížili rychlost motocyklu pod 5 km/h. A bodaly a bodaly. My jejich varování zprvu ignorovali a našli jsme krásné místo, kde prožijeme romantický večer s lahví. Ale i ta lahev se proti nám jaksi spikla.
Nevím, zda ctěné čtenářstvo má jakous takous představu, co asi může udělat lahev šampaňského po 20 kilometrech v nosiči na motocyklu. Pokud ne, vězte, že toho večera letěl špunt první kosmickou rychlostí až do letové hladiny Boingu 737 na cestě do Vídně, co nám letěl nad hlavou. A špunt nebyl sám. Vzápětí se hrdlem lahve prodral syčivý, bublající a SAKRA LEPIVÝ mok. Ten si na rozdíl od špuntu, tábořícího uprostřed lánu obilí, ustlal na mých kalhotách.
Vskutku romantický večer.
 |
| Uááá, to lepí! Ještě že včely a vosy už mají padla. |
Tak jsme se chvilku kochali západem slunce, chvilku procházeli, chvilku sbírali klíšťata, abychom to kolem jedenácté statečně odpískali, sedli jsme na prdlavku a hurá domů! A dobře jsme udělali - kolem půldruhé přišel slejvák jako hrom. Útěchou mi je, že tam ty komáry aspoň pořádně zmáčel.
Ale večírek to byl prima! Nechcete nám někdo pohlídat děti, my bychom hned někam jeli zas.
 |
| Nojo, stálo to za to. |
