neděle 7. května 2017

Lipno se vším všudy

Protože plavba z ČB na Hlubokou a zpět nevyčerpala síly hlavních účastníků, rozhodli jsme se, že se na druhý den vypravíme na Lipno, konkrétně na nejoblíbenější dětskou destinaci - na Králičí ostrov. Předpověď počasí byla strašná, ale máte-li v záloze vesmírnou podporu, nemůžete mít problém.

Zase na vodu - zase s úsměvem.


Díky klobásovo-párkovému večírku jsme z klubovny Grónského klubu vyrazili o fous později, ale i tak jsme lodě naházeli bna vodu už v půl dvanácté. Tým rozšířil Markýz a tak nás proti strašlivému větru vyplulo devět. 

Míša & Kačka

Žandula & Janík

Celá výprava - zleva Péťa, Stanďoch, Kačka, Míša, Žandula, Janík, Markýz.
Schází jen duo Jindrle & Jindrle

Lukáš je skutečný umělec - pořád na šňůře


Foukalo opravdu dost, místy se dělaly čepice, ale děti statečně bojovaly. Nakonec jediný, kdo využil tažnou šňůru byl benjamínek výpravy Lukáš. Jenže - on byl opravdu unavený a fakt mu to proti větru nejelo. A navíc občas pádloval a díky jeho silným záběrům jsme k vytouženému cíli dopluli jako první.

Objevitel ostrova!

Hurá! Byl jsem tu první.



Posledních pár metrů jel sám a dokonce mi ujel. Vzápětí se přiřítili Janík s Žandulou, následováni Kačkou a Míšou. Poslední, na pokraji vyčerpání přijížděli Markýz a Stanďoch, které popoháněla Péťa. Hoši jí to dost kazili, ale i tak dorazila "po svých".

Holkám to doopravdy...

...na vodě sluší!

Janík bojoval jako pořádný chlap! 


Na ostrově nás čekalo veliké zklamání - králíci byli jen na fotce na ceduli. Asi jim byla ještě zima a tak jsme se museli spokojit se svačinkou, žížalami, troškou piva a otužilí jedinci koupelí ve vodách jezera. Ale o tom, že se tam asi hodinu Lukáš brouzdal po kolena v ledové vodě, o tom mámě doma říkat určitě nebudeme!

Tomuhle postoji se u nás doma říkalo: "Co se tu klackuješ?!"
Na můj dotaz: "Jak to, že máš mokré nohavice?," jsem obdržel jasnou odpověď: "Já nevim." Že jsem se vůbec ptal... 

Takže když Lukáše neučí pít pivo Stanďoch, tak ho to učí Markýz. To je pěkné.

Kluk a parník.
O čem asi sní?
 

Juchů, vlny! A vůbec nestudí, tatí!

Kačka vlny pobírala raději v botech.

Stanďoch věští, nebo vybírá hospodu.

Žandula, Markýz & Staropramen

Míšu snadno nachytáte, klidně na vařenou nudli.
Tohle je ale žížala...


Návrat sliboval pohodičku - pořádný zaďák nás měl k autům dostrkat během chvilky. Při odjezdu se trochu kabonila obloha, ale my jsme přece seakajakáři! No. Dlužno uznat, že sprška, kterou nám nebesa vylila před cílem na hlavu, byla opravdu vydatná. 

První čtveřice naskakuje do lodí a mizí po větru směrem k hrázi.
Skupinku vede - jak jinak - Janík.

Prší? Nevadí.
Fouká? No a co.
Vlny? To není můj problém.
Já chci sváču a zbytek je mi ukradenej.



Nikdo ale nefňukal, děti se na břehu ohřály během chvilenky a pak zase vyšlo slunce a nebýt toho, že jsme potřebovali jet někteří domů, jiní na chatu, snad jsme vyjeli ještě jednou. Takže Lipno nám předvedlo všechno ze svého překrásného repertoáru - vítr, chladno, slunce, vlny a úžasně čistý a ostrý vzduch. A proto tam jezdíme! A zdá se, že děti to brzo začnou vyžadovat taky.


Ještě chvilinku a začne na vlnách surfovat.